Příspěvek na bydlení v listopadu 2023 pobíralo 215 000 lidí, což je dle výzkumů stále pouze kolem čtvrtiny lidí, kteří na něj vzhledem ke svým příjmům mají nárok.

V následujících řádcích najdete informace od sociální pracovnice, z internetu, i z praxe od členů a členek INN, co sami při podávání příspěvku zažili, co jim pomohlo nebo co nefungovalo. Je také možné, že se v něčem pleteme nebo se některé postupy mezitím změnily. V tom případě budeme rádi, když nám dáte vědět. Společnými znalostmi a sdílenou praxí se můžeme navzájem podpořit.

Obecně mezi dávky na úhradu bydlení patří kromě příspěvku na bydlení (dále uvádíme jako Pbyd) i tzv. doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc (to je dávka, která slouží ve výjimečných případech na úhradu bydlení, např. může pomoci zajistit kauci či menší dluhy na nájmu způsobené např. úrazem apod.), nicméně jejich rámec se od příspěvku dost liší. Člověk musí být v hmotné nouzi, být registrován na úřadu práce či nemít žádný majetek. Prakticky spadají do oblasti sociální práce, proto zde tyto dávky probírat nebudeme a orientujeme se pouze na příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení je tzv. nepojistná dávka, stejně jako například porodné, když se vám narodí dítě. Je tedy jedno, kolik máte peněz na účtě nebo jestli jste platili sociální nebo zdravotní pojištění, je to zkrátka dávka pro všechny, kteří splňují určitá kritéria.

Pojďme se tedy podívat, zda na příspěvek na bydlení dosáhnete a jak vyplnit obávané formuláře.

Příspěvek na bydlení má 3 základní kritéria:

1. Mít příjem za určitou hranicí. To jednoduše zjistíte pomocí kalkulačky MPSV tady (zkráceně: pokud 30-35 % průměrného čistého příjmu vaší domácnosti převyšuje „tabulkový“ náklad na bydlení). Do čistých příjmů se počítá i důchod (nemocenský, starobní), DPP, podpora v nezaměstnanosti, mateřská, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příjem OSVČ. Nepočítá se naopak např. studentské stipendium.
2. Být z ČR. Pokud jste ze Slovenska (či jiného státu EU), musíte mít přechodný pobyt déle než 3 měsíce. Pokud jste ze státu mimo EU (pro úřady tzv. cizinec), můžete také žádat, detailnější nformace, co cizinci dokládají, naleznete zde.
3. Mít (pod)nájemní smlouvu. Můžete žádat i jako majitelé a majitelky svého bytu/domu, i pokud jde o družstevní byt. Není třeba mít v místě trvalý pobyt.
   
   POZOR: Příspěvek se dává na celý byt a všechny obyvatelky musí být uvedeny v nájemní smlouvě – což například znemožňuje podat příspěvek studentům a studentkám na svůj pokoj.
   Je vám pod 26? Jste-li pracující student do 26ti let, který bydlí sám v bytě či je na něj psaná nájemní/podnájemní smlouva a v bytě bydlí další osoby (jejichž příjem a informace o nich je nutno pak také dokládat, ale oni na Pbyd nárok pak už nemají) dokládáte taktéž svoje příjmy. Do dokladu o výši měsíčních příjmů můžete vyplnit buď příjmy z práce/brigády, nebo můžete uvést jako příjem výživné (neb rodiče mají vyživovací povinnost pro děti do 26 let) – uvedete to, co vám rodiče dávají. U uvedení výživného není třeba dokládat žádné potvrzení, je to čistě na vás, co/zda-li tam něco uvedete. Pokud byste měli konkrétní příklady, kdy na ÚP postupovali jinak, dejte nám vědět – můžeme s vámi situaci s našimi spřízeněnými sociílními pracovnicemi konzutlovat.

Pokud všechna 3 kritéria splňujete, pojďme se na to vrhnout. Nezačínejte ale rovnou žádosti, důležitá je příprava:

1. Rozhodněte se, kdo z vaší domácnosti bude ŽADATELKA: Osoba bude komunikovat s úřady, budou jí chodit peníze z ÚP. Pokud někdo z vaší domácnosti má datovou schránku/internetové bankovnictví, můžete žádost podat jednodušeji online. Lze využít také klientský portál Jenda, který vás vyplněním provede.
2. Zvažte, zda nepotřebujete SOUČINNOST MAJITELKY: Pokud máte smlouvu jen na 1 osobu, ale žádáte třeba 3 osoby, je třeba doložit, že ostatní osoby v bytě také žijí, proto musí být hlášeni pro odběr služeb, a je možné je tak doložit v dokumentech – konrétně v evidenčním listu, který je povinnou přílohou k žádosti). Také pokud za vás zálohy za služby a energie platí majitelka, domluvte se na poskytování vyúčtování (ta při žádosti nejsou povinná příloha, ale posléze je musíte dodat). Majitelka vámpak také vydá tzv. evidenční list, na němž jsou uvedeny jednotlivé položky k úhradě a všichni obyvatelé bytu.
3. Ujasněte si ČTVRTLETÍ, ke kterému budete shánět dokumenty: Jde vždy o předcházející KALENDÁŘNÍ čtvrtletí (ne faktické). Podáváte-li tedy například v listopadu (4. čtvrtletí), dokládáte za červenec+srpen+září (3. čtvrtletí). Říjen nedokládáte. Zároveň je možné o příspěvek na bydlení žádat 3 měsíce zpětně. Tedy v listopadu řeknete, že žádáte zpětně (t.j. do žádosti napíšete že žádáte od srpna) a dodáte dokumenty 6 měsíců zpětně (duben až září)
4. Připravte si celá domácnost:
   • (pod)nájemní smlouvu, kde je uvedena osoba, která o Pbyd žádá  + evidenční list a přílohy dokládající všechny osoby, které na bytě bydlí
   • potvrzení o minulých platbách nájmu, pokud máte (např. výpis z bankovnictví, potvrzení od majitele) ZA PŘÍSLUŠNÉ ČTVRTLETÍ!!! Ve výpisu můžete začernit všechny ostatní platby, u Pbyd není zůstatek na účtu relevantní, a ani by ho od vás neměli požadovat (stejně jako se výpis z účtu nevyžaduje např. u podpory v nezaměstnanosti či nemocenské)
   • doklad o úhradě plynu, elektřině, vodě, odvoz odpadu, nákup dříví, údržba společných prostor (například výpis plateb z bankovnictví, ústřižek složenky, faktura za dřevo, vyúčtování záloh) ZA PŘÍSLUŠNÉ ČTVRTLETÍ!!! Je ZRUŠENA POVINNOST dávat do žádosti doklad o provedeném vyúčtování zálohově hrazených služeb (například pokud jste se nově nastěhovali a nemáte vyúčtování). Jakmile ale vyúčtování proběhne, jste povinni ho ÚP zaslat, aby vám mohli upravit výši příspěvku.
   • přijmy všech členů domácnosti za předchozí kalendářní 3 měsíce (případně 6 pokud žádáte zpětně) například formou výplatní pásky. Pokud nemáte příjmy, vyplňte Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky (víme ale i o případu, kdy referentka UP chtěla místo toho Doklad o výši čtvrtletního příjmu s vyplněnými nulami).
   • pokud jste v dané kalendářní období byla OSVČ, budete muset vyjít z vašeho posledního daňového přiznání. POZOR: zjistili jsme, že pro OSVČ s hlavním pracovním poměrem se VŽDY započítá minimální čistý průměrný měsíční příjem 20 100 Kč, i kdybyste vydělávali míň. Pro OSVČ s vedlejším pracovním poměrem se vždy započítá 10 050 Kč). A to i kdybyste měli živnost jen na část roku. Tedy paradoxně OSVČ s nízkými příjmy na Příspěvek nedosáhnou. Daňové přiznání dokládat nepotřebujete, UP si to ověří samo, pro ověření ale může UP vyžadovat potvrzení o platbách důchodového a zdravotního pojištění. Pro toto potvrzení nemusíte chodit osobně do své zdravotní pojišťovny nebo OSSZ, mělo by být možné získat ho od těchto úřadů přes jejich online platformy. Detailní informace pro OSVČ najdete např. zde.
   • co naopak nemusíte řešit: kolik máte peněz na účtě (ÚP po vás může chtít výpis z účtu kvůli potvrzení, že hradíte nájem v určité výši, nemají ale nárok zjišťovat, kolik peněz na účtě máte, data můžete začernit. U Pbyd nehraje roli, máte-li peníze na účtě, byt, auto či spoření, stejně jako to nehraje roli např. u porodného). Pokud se setkáte s opačným přístupem ÚP, dejte nám prosím vědět.
5. Rozhodněte se, JAK žádost podáte:
   • fyzicky na ÚP s referentem (vyčekáte řadu, ale můžete s referentkou pořešit, co nevíte). Ze setkání si nechte napsat PROTOKOL z jednání, co jste odevzdali za dokumenty, a co po vás ÚP ještě požaduje. Bez písemného důkazu, že jste něco referentce odevzdali, to po vás příště mohou chtít znovu.
   • fyzicky přes podatelnu ÚP (dostanete potvrzení, že žádost přijali, ale už nebudete mluvit s referentem) – u první návštěvy/podání žádosti to rozhodně nedoporučuji, protože ÚP nemá kapacitu na kontaktování klientů, pokud něco nedodali – často pak vyřízení dávky trvá, protože nejsou údaje kompletní a nikdo se vám neozve (pozn. z praxe)
   • online: nutné mít online identitu (datovku, internetové bankovnictví) – využít lze nový online systém MPSV Jenda, který vás návodně provede tím, jaké dokumenty musíte dodat (jde o dokumenty z bodu 6)
6. na stránce MPSV najdete požadované dokumenty
   • hlavní formulář
   • doklad o výši čtvrtletních příjmů (povinná příloha)
   • doklad o výši nákladů na bydlení (povinná příloha)
   • další přílohy dle vaší situace = potvrzení o studiu, výživném, důchodě,…

TIPY:

Nezačínejte formulářem, ale přílohami.

Nenechte se odradit množstvím kolonek, spoustu z nich nebudete vyplňovat.

Pokud jste podali žádost a ÚP překročil zákonem danou lhůtu 30 dní na vyřízení, nečekejte až se vám z ÚP ozvou, ozvěte se jim sami.

• zavolejte na ÚP, kde jste žádost podávali, jak to vypadá, zda něco doplnit. Při online podání volejte ÚP dle adresy (pod)nájemní smlouvy
• zkuste bezplatné call centrum MPSV

Když nevíte, co do nějaké kolonky doplnit:

• volejte na callcentrum a zeptejte se
• nevyplňujte nic (úřad vás případně vyzve k doplnění, když mu tam bude něco chybět)

Pokud máte trvalé bydliště např. v malém městě kde máte dobrou zkušenost, a skutečné bydliště v Praze, stojí za zkoušku žádost podat v místě trvalého bydliště. Vaše žádost bude sice vždy přeposlána do skutečného bydliště, ale vyhnete se velkým frontám při podání žádosti, které jsou např. na Praze 3 běžné.

Zjistěte si, který úřad je příslušný vašemu aktuálnímu bydlišti, tj. místu, na které žádáte Pbyd. V posledních letech proběhla akce slučování úřadů, takže už neplatí, že má každá obec či MČ svůj úřad.

Pokud podáváte fyzicky na ÚP, nechte si od referentky vystavit PROTOKOL Z JEDNÁNÍ s výpisem všech dodaných příloh a výpisem dokumentů, co požadují dodat. Pokud to je na papíře, můžete s tím pracovat v případě nejasností.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY

Stačí to podat jen takto jednou?

Ano, žádost podáváte jen jednou. Ovšem pak vždy v dubnu a říjnu musíte dodat opět čerstvé (za předchozí 3 měsíce, tj. leden-únor-březen, resp. červenec-srpen-září) dokumenty k příjmům domácnosti a k výdajům za nájem, energie,…

Je možné využít formuláře Žádost o vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob nebo Prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně se žadatelem a vyjmout někoho z domácnosti (například sdílím byt s dalšími lidmi, chci si požádat jen já)?

Nelze. Všichni kdo v bytě reálně bydlí, jsou posuzováni jako společná domácnost, i když spolu neuhrazujete náklady. Výše zmíněné formuláře jsou např. pro rodiče samoživitele, kdy se druhý rodič odstěhoval ze společného bytu, kde má trvalé bydliště.

Jaké zákony se k Příspěvku vztahují?

o státní sociální podpoře, 117/1995 Sb. § 24-28
o životním a existenčním minimu, 110/2006 Sb. § 4.

Pokud se vám podaří příspěvek na bydlení úspěšně podat, budeme rádi za sdílení co vám fungovalo/čemu se naopak vyhnout na ahoj@iniciativanajemniku.cz.