Příběh 9/10 : Jak nízko může klesnout norma toho, co je běžné v nájemním bydlení v Česku?
Průzkumy několik let po sobě prokazují, že co se týče dostupnosti bydlení, je na tom Česko nejhůře v Evropě. Řetězení krátkodobých smluv je jedním největších problémů tuzemského systému. Pro ty, co nedosáhnou na vlastní nemovitost, proto bydlení v nájmu často znamená velkou nejistotu do budoucna a úzkost. Ještě větší stres to způsobuje rodičům, či jiným pečujícím, na kterých jsou závislé třeba malé děti. Ti tak tuto nezaručenost bydlení, tedy něčeho, co je základní lidskou potřebou, pociťují za více lidí. Jak nízko klesly standardy nájemního bydlení v Česku? O tom nám vypráví příběh paní Marie, který není žádným extrémním případem, jen smutným příkladem a častou realitou toho, co v této zemi znamená bydlet v nájmu.
Před více než 6 lety si paní Marie hledala bydlení se svým novorozencem. Nejdůležitější pro ni, jako pro matku samoživitelku, byl nízký nájem a dostupnost služeb v okolí. Překvapivě se jí na Praze 6 podařilo najít bydlení, které si mohla dovolit. Ale mělo to jeden háček. Velkou část elektrického rozvodu si musela zajistit svými vlastními prostředky, a vše řádně zrekonstruovat. Když se ptala firmy Bythos, která jí byt zprostředkovala, jestli by bylo možné tyto náklady na rekonstrukci proplatit, odpověď dostala odmítavou. Byt musela svým úsilím a na vlastní náklady zprovoznit tak, aby se tam dalo žít.
Ani rekonstrukce ale paní Marii nezajistila bezpečí zaručeného bydlení. Jako mnoho dnešních nájemníků a nájemnic se bohužel nemohla spolehnout na smlouvu delší než na jeden rok, což jí pochopitelně způsobovalo strach z toho, že o byt přijde. I když se snažila si delší smlouvu vyjednat napřímo s majiteli bytu se kterými měla docela dobré vztahy, pronajímatelská firma se tomu snažila zabránit. Strategií Bythosu je komunikaci mezi nájemnictvem a majiteli blokovat, aby nájemnictvu nedělali ‘výjimky’.
“… A když jsem teď naposled na jaře byla podepisovat smlouvu na další rok, ptala jsem se tam té zaměstnankyně, jestli kdybych si to sama zkusila s majitelkou domluvit, že by mi dala nějakou delší smlouvu. Ona mi řekla …, že i kdybych si to s ní domluvila, tak oni jako ta správcovská firma by té majitelce doporučili, aby to bylo stejně jenom na ten rok. Že tohle je prostě jejich aktuální strategie.” svěřila se Marie v létě 2024.
Každý rok se Marii přitom s novou smlouvou nájem zvýšil o 500-1000 Kč měsíčně, a ona jen čekala, kdy částka přesáhne to, co si může dovolit. Věděla, že pokud se tak stane, bude se muset s ohledem na průměrné nájmy v Praze nejspíš z hlavního města vystěhovat úplně, i když tu má práci.
Podmínky Mariina bydlení se i přes pokračující zdražování navíc postupně zhoršovaly. Když se do bytu velikosti 1+1 přestěhovala, jako jeho velkou výhodu vnímala malý balkon, a možnost využití sklepa pro uskladnění věcí či sušení prádla. Postupně ale ztratila přístup k oběma těmto prostorám, což jí značně zmenšilo manipulační prostor. Příběh Marie v tomto bytě skončil v únoru 2025, kdy se z osobních důvodů odstěhovala pryč.
Nedostupnost bydlení dnes zasahuje velmi široké spektrum lidí, tento příběh je ilustrací situace nájemního bydlení v Česku
Nedostupnost bydlení dnes zasahuje tak široké spektrum lidí, že vystěhovává i ty, kteří pracují na relativně lépe ohodnocených pozicích. Marie má sice vysokoškolský titul a pracuje jako lékařka, ale i tak na ni silně dopadá tato nejistota a stres.
Příklad paní Marie a každoroční zvyšování nájemného není ničím výjimečné – nepřekvapivě, jak se nechala slyšet firma Bythos, výjimkou by byla spíše smlouva delší než na jeden rok.
Bohužel, s řetězením krátkodobých smluv má zkušenost velká část nájemnictva v Česku. Krátkodobé smlouvy a s nimi se pojící možnost s každou novou smlouvu libovolně navýšit nájem, trápí více jak třetinu všech českých nájemníků a nájemnic. Kvůli obavě z navyšování nájmu, je navíc bohužel poměrně časté, že nájemníci příliš nechtějí přicházet do styku se svým pronajímatelem v případě, že se něco v bytě rozbije. Mají totiž strach, že jim majitelka nájem zvedne, pokud po ní bude nájemnictvo cokoliv chtít. Zmenšování manipulačního prostoru, jako je odejmutí možnosti používat sklep v domě také není žádnou výjimkou.
Již tak slabší pozici nájemníků navíc zhoršují dnes víc a víc využívané zprostředkovatelské firmy, které vstupují do vztahu pronajímatel – nájemce.
Praktiky těchto firem oslabují už tak slabé postavení nájemnictva za účelem posílit svou pozici a maximalizovat profit. Svou praxí navíc obchází stávající právem garantovanou ochranu nájemců a jejich jistot. Tyto firmy pak nastavují podmínky smluv tak, aby byly nepřehledné a pro (pod)nájemce výrazně nevýhodné. Dochází tak k systematickému zneužívání naší pozice jako nájemníků. Zkušenosti nájemníků a nájemnic mluví za vše – proto jsme sepsali výzvu adresovaným těmto firmám, aby začali jednat férově! Podpořte nás a podepište naši výzvu, ve které požadujeme:
- Bydlení s jistotou, ne past na rok
- Přehledné a férové smlouvy
- Konec nelegálních poplatků a sankcí
Nasbíraných dat ohledně palčivosti nedostupnosti bydlení a ohledně dopadů, které způsobuje, máme více než dost. Reforma nájemních vztahů by přitom mohla pomoci velké části obyvatel. I když vláda slíbila řešení řetězení krátkodobých smluv, je tomu už více než rok a zatím nepodnikla žádné kroky. Tolik potřebnou reformu, díky které se nájemní bydlení stane důstojnou alternativou k vlastnickému bydlení, už nadále nelze odkládat.
Jak dlouho bude nájemnictvo v Česku muset přihlížet tomu, jak se podmínky nájemního bydlení zhoršují?
Požadujme společně lepší podmínky pro důstojné nájemní bydlení! Bát se ozvat majiteli kvůli opravě rozbitého kotle ze strachu ze zvýšení nájmu a každoročně se obávat, jestli se vám nájem vůbec prodlouží, a nebo skokově zvýší, není důstojné. A rozhodně to není udržitelné. Proto požadujeme ukončení praxe řetězení krátkodobých smluv – přidejte váš hlas a podpořte tuto výzvu adresovanou našim politikům.
A konečně – nebuďme jako nájemnice a nájemníci izolovaní, společné má náš hlas větší sílu. Vstupte do Iniciativy nájemníků a nájemnic.